Cizrna KABULI (7mm)

Popis

Cizrnu neboli hrách římský, znali lidé již před 12 tisíci lety. Na našem území je stále nedoceněnou luštěninou, protože se dává pořád větší přednost čočce či fazolím. Obsahuje velké množství minerálních látek, vitaminů a živin prospěšné pro zdraví našeho těla. O cizrně se tvrdí, že je schopna vegetariánům nahradit maso. Dále je cizrna skvělým příkladem toho, že se dá za málo peněz uvařit vydatné, výživné a kvalitní jídlo pro celou rodinu. 

                Cizrna má zastoupení téměř všech vitamínů a minerálních látek. Obsahuje velké množství železa (více než ostatní druhy luštěnin), vápníku, draslíku, manganu a hořčíku. Má vysoký obsah zdravých tuků a vlákniny a proto je vhodná i do dietních jídelníčků.

                Cizrna se může používat v prevenci ale i k terapii mnohých civilizačních onemocnění, od kardiovaskulárních chorob a snižování cholesterolu přes obezitu, zácpu až po rakovinu tlustého střeva. Udržuje jemnou a pevnou pokožku. Je výborným zdrojem rostlinných bílkovin.

                Cizrna se získává z rostliny jménem cicer arietinum neboli cicer beraní, který se vyznačuje výškou 40cm a malými lusky, kde jsou zpravidla uloženy dvě až tři semínka. Chuťově nejvíce připomíná vařený hrách, ale má ještě lehce oříškovou příchuť. Cizrnu nejvíce pěstují Indové, Turci, Kanaďané, Australané, Syřané, Američané a Mexičané. Roční produkce se běžně pohybuje okolo 900 tisíc tun.

                Využití cizrny v kuchyni je široké. Připravují se z ní polévky, saláty, dušené pokrmy, pomazánky nebo se podává jako příloha. Typická je pro středomořskou a blízkovýchodní kuchyni. Mezi tradiční pokrmy z cizrny patří velmi známá pomazánka zvaná „hummus“ a smažené koule falafel z rozmačkané a okořeněné cizrny. Cizrna se také pražila a přidávala do kávy, a to nejen ve Francii. I na Balkáně bylo téměř tradicí, že do pravé zrnkové kávy přidávali malé množství pražené a umleté cizrny – prý pro lepší pěnu.

Průměrné nutriční hodnoty na 100 g výrobku (v surovém stavu: